Platíte za příkon, který využijete pár sekund denně

1Kde ty peníze utíkají

Faktura za elektřinu se skládá ze dvou různých věcí. Jedna je za spotřebovanou energii — ta roste s tím, kolik odeberete. Druhá je stálá platba za rezervovaný příkon, tedy za to, že vám distributor drží k dispozici určitý výkon. Ta se platí každý měsíc podle velikosti hlavního jističe, ať už ho využijete, nebo ne.

A tady bývá problém. Provoz jede většinu času hluboko pod svým jističem, ale párkrát denně se na pár sekund vyšplhá nahoru — při rozběhu stroje, při současném startu několika technologií, při nabíjení vozového parku. Kvůli těm sekundám má objekt naddimenzovanou přípojku, kterou platí dvanáct měsíců v roce.

Klasické řešení je posílit přípojku. To ale znamená ještě vyšší stálou platbu — problém se tím nevyřeší, jen zdraží.

2Nejdřív se musí změřit, kde špičky jsou

Bez dat se to řešit nedá. Odhad z počtu strojů nestačí — potřebujete vidět skutečný průběh zatížení: kdy špičky vznikají, jak jsou vysoké, jak dlouho trvají a jestli se překrývají.

U průmyslových objektů si na to vystačíme se dvěma týdny měření. Za tu dobu se ukáže noční standby odběr, denní průběh i výkonové špičky. Když už měření na objektu je, vyhodnotíme data z něj; když není, osadíme vlastní elektroměry.

Z naměřených dat pak vyjde:

• jak vysoko špičky skutečně sahají a jak dlouho trvají
• jestli je způsobuje jeden stroj, nebo souběh několika
• kolik výkonu by musela baterie dodat, aby je seřízla
• jestli se dá část špiček odstranit prostým přeskládáním provozu v čase

Poslední bod stojí za pozornost. Někdy vyjde, že stačí posunout start technologie o pár minut a investice do baterie není potřeba. Řekneme to na rovinu.

3Baterie jako nárazník

Když měření ukáže, že špičky opravdu tlačí na jistič, nabízí se bateriové úložiště — ale navržené jinak než na soběstačnost. U seřezávání špiček nerozhoduje kapacita, ale výkon: kolik kilowattů baterie dodá naráz.

Řízení pak hlídá odběr v reálném čase a ve chvíli, kdy se blíží k limitu, pustí chybějící výkon z baterie. Z pohledu distributora odběr nikdy nevystoupá — špičku pokryla baterie, ne síť.

Systém přitom sleduje současně:

• aktuální zatížení objektu
• rezervu hlavního jističe
• stav nabití baterie
• výkon nabíjení baterie a wallboxů
• které technologie se dají krátkodobě omezit

4Mlýnek, který si sáhne pro energii do baterií

Nejnázornější příklad máme z výrobního areálu, kde právě stavíme. Je tam mlýnek, jehož rozběhový proud převyšuje příkon na hlavním jističi budovy. Posílit přípojku kvůli několika sekundám denně by znamenalo platit vyšší stálou platbu každý měsíc.

Uděláme to jinak. Vedle mlýnku bude tlačítko: obsluha ho před spuštěním zmáčkne, Loxone dá povel střídačům k vybíjení baterií a v síti objektu vznikne rezerva, kterou stroj potřebuje. Nasadíme ho, jakmile bude elektrárna vystavěná a spuštěná.

Tohle je přesně ta vrstva, kterou samotná fotovoltaika ani samotná baterie neumí. Musí jim to někdo říct — a musí to vědět ze změřených dat.

5Jestli se to vyplatí, se pozná z měření

Nedokážeme dopředu slíbit, kolik ušetříte — závisí to na velikosti jističe, sazbě vašeho distributora, charakteru provozu i na tom, jak často špičky vznikají. Ale dokážeme to spočítat, jakmile máme data.

U velkých projektů se návratnost fotovoltaiky podle výpočtového modelu našeho dodavatele střídačů pohybuje mezi třemi a pěti lety a chytré řízení ji podle našich zkušeností zkracuje řádově o další rok. Seřezávání špiček je jedna ze složek, které to zkrácení dělají.

První návštěva a konzultace je zdarma a bez závazků. U velkých projektů měříme zdarma vždy.